Jdi na obsah Jdi na menu

V případě získávání energie ze vzduchu musí venkovní jednotkou "protéct" relativně vysoký objem vzduchu (řádově tisíce m3/h). V principu tak nelze tuto technologii vyrobit zcela bezhlučnou (byť to někteří výrobci s oblibou tvrdí). Zdrojem hluku je ventilátor (aerodynamický hluk proudícího vzduchu přes lopatky ventilátoru a vlastní výparník) a běh kompresoru. Zcela bezhlučná bude venkovní jednotka pouze v době, kdy je zcela vypnutá. ON/OFF systémy jsou stále častěji vytlačovány invertorovou technologií. Regulace výkonu řízením otáček je určitě fajn z pohledu životnosti technologie a určitého komfortu (například není vždy nutné do topného systému instalovat akumulační nádrž), nicméně v oblasti akustiky naráží na skutečnost, že se u většiny takto řízených venkovních jednotek vyskytuje tónová složka hluku. To je zjednodušeně řečeno stav, kdy je ve zvukovém poli slyšet určité pískání nebo houkání, případně dunění (jedna frekvence třetinooktávového pásma o 5 dB převyšuje své dvě sousední frekvence). Výskyt takového jevu je pro posluchače většinou velmi nepříjemný. Z toho důvodu se hygienický limit snižuje o 5 dB (zjištěná hladina nesmí 2 m před oknem nejbližší obytné místnosti překročit v denní době 45 dB a v noční době dokonce jen 35 dB). V husté zástavbě je dodržení stanoveného limitu pro tento typ zdroje poměrně obtížně dosažitelné. Na základě velkého počtu realizovaných terénních měření lze kostatovat, že i u těch nejtišších TČ je bezpečná vzdálenost od nejbližších oken sousedních obytných místností minimálně 10 m! Umístění venkovní jednotky blíže je riskantní a může se do budoucna značně prodražit (ve srovnání s tím je cena za zpracování hlukové studie velmi nízká, přičemž riziko budoucích problémů s nadměrnou hlučností se díky tomu téměř eliminuje - v případech, kdy se výpočtem zjištěná hladina blíží limitu, řeším po domluvě s investorem buď přesunem venkovní jednotky na vhodnější místo a nebo rovnou změnou technologie; případně lze problém vyřešit instalací protihlukového krytu - když s touto investicí stavebník počítá rovnou, je to určitě lepší varianta, než nemilé překvapení po nevyhovujícím měření). Nutno podotknout, že tónová složka je u invertorových TČ zjištěna téměř bez výjimky ve všech případech nařízených terénních měření (a to i navzdory prohlášení výrobců, že zrovna u jejich tepelných čerpadel se tónová složka vůbec nevyskytuje; lze připustit, že v laboratorních podmínkách zkušeben, kde k certifikovanému měření dochází, se vyskytovat skutečně nemusí - na druhou stranu jsou ale ve zkušebně pro měření navozeny ideální podmínky, kterých lze v běžném provozu TČ dosáhnout jen obtížně a nebo vůbec).

 

Jeden článek na toto téma: https://www.novinky.cz/bydleni/nemoci-nemovitosti/clanek/prilis-hlucne-tepelne-cerpadlo-40315380

 

Ohledně hlučnosti a více informací kolem TČ obecně doporučuji navštívit stránky ABECEDA TEPELNÝCH ČERPADEL, kde je již problematika dostatečně podrobně popsána:

https://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/hlucnost-tepelnych-cerpadel

 

Pokud reálně uvažujete o pořízení tepelného čerpadla, určitě navštivte rovněž i stránky Projektuj Tepelná Čerpadla:

https://www.projektuj-tepelna-cerpadla.cz/

 

Pro srovnání jednotlivých výrobců a typů společně s možností jednoduchého výpočtu šíření hluku lze využít zahraniční databáze a kalkulátory (pro ČR lze výpočet použít pouze orientačně, legislativa zatím nebyla v rámci EU harmonizována; zároveň nemá ČR vlastní národní databázi, příslušné orgány se totiž bojí sporů s výrobci TČ a raději v tomto směru nic nepodnikají):

 

https://www.waermepumpe.de/schallrechner/

https://www.fws.ch/laermschutznachweis/

https://www.waermepumpe-austria.at/schallrechner

 

Pro predikční výpočty používám vlastní (nyní již poměrně obsáhlou) databázi vycházející z reálných terénních měření. Jedná se o přesnější výchozí hodnoty, než jaké udává většina výrobců v technických listech produktu (povinně uváděný údaj vychází z hodnoty akustického tlaku při 40% výkonu TČ).

 

Seznam tepelných čerpadel systému vzduch-voda (vzduch-vzduch), které jsem již v průběhu své práce řešil. Seznam je členěný dle abecedy, průběžně jej aktualizuji:

 

AC HEATING https://www.ac-heating.cz/ případně https://www.compact-aw.cz/

ACOND https://tepelna-cerpadla-acond.cz/

BUDERUS https://www.buderus.com/cz/cs/informace/tepelna-cerpadla/

CARRIER https://www.carrierpm.cz/tepelna-cerpadla/ (prodej a servis, nejedná se o oficiální web výrobce)

IVT https://www.cerpadla-ivt.cz/

LG https://www.lgtepelnacerpadla.cz/

MITSUBISHI http://www.zubadan.cz/

NIBE https://www.nibe.cz/

NORDline https://www.nosreti-velkoobchod.cz/eshop/tepelna-cerpadla-68 (prodej a servis, nejedná se o oficiální web výrobce)

PANASONIC https://www.aircon.panasonic.eu/CZ_cs/ranges/aquarea/

STIEBEL ELTRON https://www.stiebel-eltron.cz/cs/home.html

TnG https://www.zatopime.cz/

TOSHIBA https://www.toshiba-aircondition.com/cz/tepelne-cerpadlo-estia.html

VAILLANT https://www.vaillant.cz/pro-zakazniky/produkty/tepelna-cerpadla/

VIESSMANN https://www.viessmann.cz/cs/obytne-budovy/tepelna-cerpadla.html