Jdi na obsah Jdi na menu

Koupil jsem si stavební pozemek vedle silnice, kde hodlám postavit rodinný dům. KHS teď chce k projektové dokumentaci doložit měřením nebo výpočtem, že nebudou překročeny hygienické limity hluku. Jak mám postupovat? Je lepší objednat měření a nebo bude stačit výpočet?

Výpočet se používá právě v okamžiku, kdy potřebujeme zjistit, jak hluk od silnice bude ovlivňovat jednotlivé části stavby. V počítači si vytvořím model výpočtu, který odpovídá budoucímu stavu - tedy vím, kde bude jaká místnost, kam budou směřovat jaká okna a jestli se dotčený prostor vejde do limitu nebo nikoliv. Měření je samozřejmě mnohem přesnější nástroj, je ale lepší používat jej spíše v případech, kdy se předmětná stavba na místě už nachází. Dokud mám pouze holý pozemek, sice měřením mohu zjistit, jak bude zasažena nejbližší fasáda směřující k silnici, nedozvím se ale, jak na tom budou fasády boční a část odvrácená na druhou stranu. Vlastní stavba funguje samozřejmě jako taková velká protihluková stěna - vpředu u silnice bude hluk, vzadu do prostoru zahrady může být celkem klid. Záleží na tvaru stavby a také na umístění okolních objektů, které celkovou situaci ovlivňují nejen stíněním, ale také odrazem. Na modelu se tohle všechno ukáže a dá se s tím pracovat ještě ve fázi projektové dokumentace. Je tedy možné snadno přesunout nevhodně umístěná okna a nebo změnit dispozici místností.

 

Musíte se přijet podívat na pozemek osobně?

Nikoliv. Vše vzniká pouze v počítači na základě výkresů a mapových podkladů. Oproti měření, kdy je fyzická přítomnost na místě nutná (včetně nemalého počtu nákladného vybavení), je tak výpočet výrazně levnější variantou, jak zjistit budoucí stav hlukového zatížení předmětné stavby. Odpadá cestovné a několikahodinová přítomnost obsluhy na místě.

 

Dá se tedy výpočtem řešit jakákoliv situace?

Bohužel nedá. V okamžiku, kdy bude v blízkosti nějaký jiný zdroj hluku (např. výrobní areál, nějaká provozovna, zemědělské družstvo, čerpací stanice apod.) se musí vliv tohoto zdroje zjistit pouze měřením. To potom také samozřejmě vstupuje do výpočtu, zjištěné hodnoty lze do modelu snadno dosadit a dále s nimi pracovat. Zde se ale bez toho měření na místě skutečně neobejdeme.

 

Jak ale zjistíte, jaký hluk silnice vydává, když na místo nepřijedete?

Výpočtové akustické studie vychází vždy z průměrné celoroční intenzity vozidel na dané silnici. Intenzita se zjišťuje fyzickým sčítáním (zajišťuje ŘSD) jednou za pět let a týká se dálnic, všech silnic I. a II. třídy a vybraných úseků silnic III. třídy na celém území ČR. Zjištěná intenzita je dostupná online na stránkách ŘSD (rsd.cz/silnice a dálnice/sčítání dopravy). Hodnoty se vloží do editačního formuláře komunikace v modelu výpočtu a program tato data odpovídajícím způsobem zpracuje (mj. rozdělí 24 h intenzitu na denní a noční). Obdobně to funguje i u železničních drah, kde ale intenzitu dodá Správa železnic a kde jsou vlaky již rozdělené do jednotlivých kategorií a počtu spojů v denní a noční době. Pro výpočet hluku z dopravy na železničních dráhách mám k použitému výpočtovému programu (který je původně zaměřen na výpočet hluku z automobilové dopravy) zakoupen rozšiřující modul RMR SRM II. Ten vychází z holandské národní metodiky a je adaptován pro použití v ČR.

 

Co když ale mám vedle pozemku silnici III. třídy, kde intenzita nasčítaná není?

Pro tyto případy je možné zjistit potřebné údaje vlastním dopravním průzkumem. To znamená, že se do připraveného formuláře čárkují jednotlivé typy vozidel, které daným místem v době průzkumu projedou. Zde je samozřejmě fyzická přítomnost na místě nutná, s ohledem na poměrně jednoduchý úkon ale vždy nabízím možnost, aby si tento průzkum provedl stavebník sám. Cena za zpracování studie se potom zbytečně nenavyšuje o cestovné a vlastní proces sčítání. Formulář, který posílám přes e-mail, je zapotřebí vytisknout, vyplnit a následně jej poslat zase zpět (vyfocený nebo naskenovaný). Jeho vlastní vyplnění ale zvládne školák - na formuláři jsou podrobné pokyny ke správnému vyplnění a pro lepší orientaci obrázky jednotlivých kategorií vozidel. Vypadá takto:

formular-scitani-ext_obr.jpg

 

Co když limity nakonec nevyjdou? Nebudu mít zakázáno na pozemku stavět rodinný dům?

Stavět rodinný dům na vlastním pozemku vám nikdo samozřejmě zakazovat nebude. Pokud jeho umístění bude v souladu s územním plánem a bude splňovat všechny legislativní požadavky, lze jej umístit i do prostoru zasaženého nadlimitním hlukem. Nicméně stavebník musí na vlastní náklady učinit taková opatření, aby dodržel stanovené hygienické hlukové limity pro vnitřní chráněný prostor stavby. To jsou v tomto případě všechny obytné místnosti domu - pokoje, ložnice, obytné kuchyně atd. V praxi to znamená, že pokud je na fasádě - v prostoru před okny obytných místností - překročen limit, musí stavba zajistit, že do vnitřního prostoru hluk již pronikat nebude. Tzn. obvodový plášť musí být dostatečně neprůzvučný (požadované hodnoty neprůzvučnosti plných částí a výplní stavebních otvorů - oken a vnějších dveří - je stanovena podle výsledků výpočtu; minimální požadované hodnoty stanovuje příslušná ČSN). Dostatečná neprůzvučnost zajistí dodržení limitů, nicméně pouze bez otevřených oken (vnějších dveří). V okamžiku přímého větrání nadlimitní hluk pronikne dovnitř a limity tedy budou překročeny. Tzn. aby bylo možno umístit stavbu v prostoru zasaženého nadlimitním hlukem, je nutné zajistit, že obvodový plášť bude mít dostatečnou neprůvučnost a zároveň budou mít obytné místnosti možnost větrání jiným způsobem, než otevřeným oknem (vnějšími dveřmi).

 

Znamená to, že mi KHS nevydá souhlasné stanovisko se stavbou, pokud v ní nebudu mít centrální systém větrání?

Nikoliv. Náhradní způsob větrání bude nutné zajistit pouze pro místnosti, které nejde větrat přímým přirozeným způsobem do prostoru s podlimitní expozicí. To znamená, že pokud má jedna místnost oken více a alespoň jedno z nich směřuje do prostoru, který z hlediska limitů hluku vyhovuje v denní i noční době, je tímto oknem možno daný požadavek zajistit (analogicky platí i pro vnější dveře). Pro danou místnost pak není požadován jiný způsob větrání. Díky tomu, že v hlukové studii jsou výpočtové body umístěny vždy před všemi okny (vnějšími dveřmi) obytných místností, po výpočtu je z výsledků patrné, které prostory budou zasažené nadlimitně a které naopak podlimitně. Často se stává, že nevychází pouze jedna jediná místnost z celého domu, tedy není potřeba hned kvůli tomu pořizovat poměrně nákladný vzduchotechnický systém pro celý dům. Požadavek je pak možno splnit pouze instalací nějakého lokálního zařízení (například decentrální větrací jednotkou s rekuperací). Někde se úřad dokonce spokojí i s poměrně jednoduchými a cenově dostupnými větracími štěrbinami (mohou být součástí okna již od výrobce).

 

Bude v hlukové studii napsáno, jaké konkrétní zařízení musím použít?

Nikoliv. Výběr vhodného zařízení je věcí investora. V textu hlukové studie je v tomto případě pouze konstatováno, že prostor před oknem určité místnosti je zasažen nadlimitně a je tedy zapotřebí větrat ji náhradním způsobem. Na trhu je dostupné poměrně velké množství možností nuceného větrání (centrálního nebo lokálního) a stejně jako u ostatních spotřebičů se jednotlivé výrobky liší cenou, designem a dostupnou výbavou. Jelikož se nejedná o zanedbatelné částky, je vhodné výběru věnovat náležitou pozornost (zařízení má sloužit třeba i desítky let, výběr by se tedy neměl omezit na "první dobrou").

 

Jak vybrat vhodné zařízení? V této oblasti jsem naprostý laik, kde mám hledat?

Pro tyto případy jsem připravil seznam různých typů výrobců a výrobků, které je možné použít.

Snažím se jej průběžně doplňovat o nové položky (například se na trhu objeví nový výrobce, případně při své práci narazím na nějaké zajímavé řešení, které ještě v seznamu není uvedeno). Nutno podotknout, že ta nejlevnější řešení záměrně neuvádím (často se jedná pouze o ventilátor ve stěně, který neumí nic jiného, než hnát venkovní vzduch do místnosti skrz nějaký filtr). Seznam je uveden v menu - stránka větrání

 

Chtěl bych dřevostavbu. Nebudu mít problém s neprůzvučností obvodového pláště?

Dřevostavby jsou oblíbené zejména z hlediska rychlé výstavby a dobrých tepelně izolačních vlastností. Ovšem díky lehkému konstrukčnímu systému nemusí být tento typ vhodný do silně hlukově zatížených lokalit. Lehká konstrukce se snadněji rozvibruje a tedy je často zvukoizolační schopnost takové stavby nižší, než v případě klasických zděných staveb. Výrobci dřevostaveb sice jen velmi neradi tyto argumenty slyší a snaží se přesvědčit zákazníka, že je to nesmysl a zrovna ten jejich konstrukční systém zděnou klasiku dokonce předčí, ovšem je zapotřebí si na taková tvrzení dát pozor. Celkovou neprůzvučnost totiž posuzujeme v celém frekvenčním spektru, kdy se při různých frekvencích každý konstrukční systém chová jinak. To znamená, že je skutečně možné v určitém frekvenčním rozsahu dosáhnout výrazně lepších hodnot neprůzvučnosti u dřevostavby, než u zděného domu. Jenže pozemní a letecká doprava společně s dalšími zdroji hluku v životním prostředí (výrobní areály, tepelná čerpadla, klimatizace apod.) tvoří obrovkou škálu různých frekvenčních výšek, zvukoizolační vlastnosti stavby tak nelze posuzovat jen pouze pro vybranou nejvýhodnější oblast bez vazby na ty ostatní. Tím ovšem není řečeno, že za určitých podmínek nebude možno postavit u silnice nebo železnice dřevostavbu, je však nutno každý konstrukční systém posoudit individuálně (dodavatel by měl být schopen dodat hodnoty předpokládané stavební neprůzvučnosti zjištěné měřením a nebo výpočtem - pokud hodnoty budou vyhovovat minimálním požadavkům, nikdo nebude použití dřevostavby v takovém případě bránit).

 

Jaká vybrat okna, aby splnila požadované hodnoty?

Obecně je mezi lidmi rozšířeno přesvědčení, že okna s trojskly jsou protihluková a obyčejná okna s dvojskly naopak průniku hluku moc nebrání. Je to ale omyl. Ve skutečnosti je rozdíl mezi oběma typy zasklení cca 1 dB. Pozornost je zapotřebí věnovat spíše rámu a správnému zabudování okna do stavebního otvoru. Co se týče neprůzvučnosti, tak hodnoty stanovené normou (ČSN 73 0532: Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků - Požadavky) jsou požadované v zabudovaném stavu. Výrobci oken ale často uvádí jen laboratorní neprůzvučnost a to pouze vlastního zasklení, nikoliv okna jako celku včetně rámu a případných netěsností mezi pevnou a otvíravou částí. V případě požadavku na vyšší neprůzvučnost je tedy nutno věnovat pozornost jednak správným údajům v technických listech a rovněž klást velký důraz na správné zabudování (ČSN 74 6077: Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování). Článek na téma správného výběru okna je uveden na stránkách výrobce Vekra:

https://www.vekra.cz/clanky-radce/jaka-okna-odhlucni-byt/