Hluková studie je textový dokument s vloženými výsledky provedených výpočtů (číselné a grafické vyhodnocení). Obsahuje popis předmětné stavby, použité výchozí údaje, důležité části dotčené legislativy, parametry výpočtového modelu. Slouží pro vyhodnocení budoucího stavu s návrhem vhodných protihlukových opatření, budou-li zapotřebí.
Příklad: Majitelé bytu se rozhodnou, že si pořídí vlastní rodinný dům. Pozemek, kde hodlají stavět, se nachází u silnice, případně železniční dráhy. Příslušná Krajská hygienická stanice bude na základě žádosti požadovat doložit, že se stavba nebude nacházet v území nadlimitně zatíženém provozem tohoto liniového zdroje hluku. To lze doložit měřením, případně výpočtem. Měření zhodnotí vliv provozu v jednom měřícím bodě (obvykle na hranici budoucí stavby) s konstatováním vyhovuje / nevyhovuje stanovenému limitu. Oproti tomu výpočet vyhodnotí dopad provozu zdroje na celou stavbu (před všemi okny obytných místností), jelikož vytvořený 3D model odpovídá budoucímu stavu v reálu. Po výpočtu je provedeno vyhodnocení pro každý jednotlivý výpočtový bod zvlášť (pro denní a noční dobu) a v případě potřeby jsou navržena nezbytná protihluková opatření. Často se tak stává, že jsou protihluková opatření potřebná pouze pro jednu místnost (na základě nevyhovujícího výsledku měření by byla naopak nutná pro všechny obytné místnosti).
Akustika staveb se zabývá především ochranou před nadměrným hlukem uvnitř budov a zajištěním optimálních akustických vlastností jednotlivých prostorů s ohledem na způsob jejich využití.
Hluk ze zdroje umístěného uvnitř budovy se šíří vzduchem a stavebními konstrukcemi. V případě hluku šířeného vzduchem (hlasové projevy zvířat a lidí, hudba) je zkoumána konstrukce stavby z hlediska zvukové izolace - vzduchová neprůzvučnost (stěny, stropy, obvodová konstrukce při přenosu hluku zvenčí). Hluk šířený konstrukcemi pak vzniká při přímém mechanickém impulzu působícím na konstrukci (vibrace strojního zařízení umístěného v budově, chůze, pád předmětů na podlahu, činnosti při běžném užívání bytu) - kročejová neprůzvučnost v tomto případě vyjadřuje zvukově izolační vlastnosti konstrukce budovy, nejčastěji podlahové vrstvy. ČSN 73 0532 "Akustika - ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků - Požadavky" určuje minimální vzduchovou neprůzvučnost obvodové konstrukce budovy, mezibytových a bytových příček a stropů v souvislosti s funkčním využitím daných prostor. Současné určuje minimální požadované hodnoty kročejové neprůzvučnosti opět dle způsobu využití.
Prostorová akustika řeší dobu dozvuku v jednotlivých místnostech nebo prostorech. V kancelářích a učebnách doba dozvuku ovlivňuje srozumitelnost řeči, v případě koncertních sálů, kinosálů nebo hal potom kvalitu poslechu. U prostor využívaných pro produkci hudby je zároveň požadavek na co nejnižší šíření zvuku do ostatních částí budovy nebo mimo ní.
Hluková studie zabývající se stavební akustikou zahrnuje hluk z provozu veškerého technologického zařízení navrhované stavby. Zároveň za pomocí výpočtů hodnotí požadavky na stěny, stropy a obvodový plášť budovy stanovené ČSN 73 0532. Nevyhovující stavební konstrukce lze pak na základě výpočtů snadno nahradit vhodnějším materiálem, případně dodatečně akusticky izolovat ještě ve fázi projektové dokumentace.
Pro výpočet vzduchové a kročejové neprůzvučnosti je používán software Neprůzvučnost 2005. (ver. 2010).
Pro výpočet zlepšení vzduchové neprůzvučnosti přidanou vrstvou je používán software Vzduchová neprůzvučnost.
Více info o používaném SW viz zde.